Bezmasé středověké pokrmy

Česneková omáčka s vlašskými ořechy

Česneková omáčka s vlašskými ořechy nebo mandlemi 15. století, Itálie De Honesta Voluptate, 1475
K mandlím,nebo vlašským ořechům,které musí být najemno nasekány,přidej tolik očištěného česneku,kolik chceš a rovněž,jak je potřeba je dobře roztluč,
pokrop je,aby neolejnatěly.Když jsou roztlučeny,vlož je do chlebové střídky namočené v šťávě z masa,nebo ryby a opět rozmačkej.A zdá-li se ti to příliš
tuhé,můžeš snadno zjemnit přidáním stejné šťávy.
Hrst mandlí,nebo ořechů,dle chuti česneku - alespoň 2 stroužky,2 hrsti chlebové střídky,4 dl šťávy zpod masa.
Umel ořechy a utři česnek.Zpod masa seber omastek bez hrudek a výpečků a rozpusť v něm drobty chlebové střídky.Štávu dolévej raději postupně,abys
neudělal omáčku příliš řídkou.Pak důkladně vmíchej ořechy (použila jsem vlašské ořechy) a česnek.

Dřený hrách podle Severina mladšího

Uvaříme hrách do měkka, procedíme přes cedník, aby vznikla hladká hustá kaše, přidáme med, rozinky, skořici, zázvor a osladíme medem.
Jestli-že nám kuličky nedrží, přidáme hladkou mouku, případně vejce.
Kuličky usmažíme a obalíme ve skořici.

Gyngerbrede

Gyngerbrede
Autor:Daniel Myers
2 šálky medu
1 lžička skořice
1/2 lžičky Bílého pepře
špetka šafránu
18 šálků strouhanky ( asi 2 bochníky )
skořice a červené santalové dřevo na obalení
Přiveďte k varu med,snižte teplotu a nechte vařit po dobu 5 nebo 10 minut,poté sbírejte pěnu,která se tvoří na povrchu.Odstavte z tepla a přidejte šafrán,
pepř,skořici a postupně přidávejte strouhanku.Dobře promíchejte a vytvořte kuličky.Na obalení smíchejte 2 díly santalového dřeva a 1 díl skořice.
Místo santalového dřeva jsem na obarvení použila potravinářskou barvu,jinak jsem nic nezměnila.
Té strouhanky je třeba opravdu dost,ale stojí to za to.Moji kluci se po tom mohli utlouct a i pro ostatní to bylo chutné.Bohužel nevím kde ( na internetu )
jsem četla,že tento recept je prapůvod perníku a v klášteře ho používali jako lék.Kdyby jste o tom někdo něco věděl,písněte mi prosím,děkuji.

Gyngerbrede

Jáhlový nákyp

Nákyp=jáhly+sušené ovoce+mandle+med.
Báječný byl s brusinkovou omáčkou.

Jáhlový nákyp
Kaše

Základem středověké stravy byla bezesporu kaše. Zjednodušeně řečeno, kaše z čehokoliv vařená ve víně, mléce, smetaně ale i pivě. Kaše se sladily
medem, dochucovaly šafránem, skořicí, pepřem, rozinkami, ovocem, mandlemi, ořechy, bylinkami, květy růží, fialek nebo květem bezovým.
Dražší, tím pádem slavnostnější byly kaše sladké, častěji byly kaše slané nebo ovocné.
Ze zbylé kaše se pekly různé placky nebo šišky, aby se vše spotřebovalo dle fantazie tehdějších kuchařů.

Klobásy

Čerpáno z knihy Středověké umění kuchařské, Čeněk Zíbrt.
Klobásy takto dělaj:
Udělejž miešaná vajce, ne tvrdá, ani ne měkká, zsekaj je drobně. Vezmi pak múky bělé, vína řeckého, petržele zelené, šalvěje a v koření zaváleje, učiniž
jako klobásy a peč v sádle nebo v másle. Potom udělej kořenie, jakéžkoli chceš, na to.

Dnešní recept:
Udělala jsem míchaná vajíčka, ne příliš řídká, ale zase ne příliš suchá, rozetřela jsem je s hladkou moukou, přidala nakrájené rozinky, petržel, šalvěj,
a okořenila bílým pepřem a solí. Vyválela malé šišky a smažila.
Myslela jsem si,že to nebude moc žádané, tak jsem jich udělala jen trochu. Ale chyba lávky - lidé, kteří klobásy ochtnali, poté posílali i svoje známé,
a já ž je neměla čím ctít. No, ochutnali něco jiného a já vím pro příště.

Netyje

V knize Magdalény Beranové –Jídlo a pití v pravěku a středověku jsem si vybrala Netyje( je to ten tvar jako čivabčiči ).
Ale trochu poupravila abych to mohla podávat studené.
Netyje ( zvaná také kucmoch ),dle Beranové byla jahelná kaše,která se zasypala moukou a spolu s ní se uvařila do tuha.Potom se rozkrájela nebo roztrhala
nebo vykrájela lžící na kousky.Ty se na míse,či talíři posypaly strouhaným tvarohem,perníkem či mákem,nebo se polily povidly či sirupem a omastily
a osladily.Mohly se jíst i na slano s cibulí,brynzou,se zelím nebo s masem.
A teď upravená verze
Jahelná kaše,střídka z veky,osmažená cibulka,sůl,pepř,tymián,zázvor a medvědí česnek.To se vše promíchá a tvoří se šišky,které se usmaží.
( Podávala jsem je až druhý den,jsou tužší,podobné jako čevabčiči.K tomu hořčici s medem smetanou a jarní cibulkou)

Netyje

Omáčka brusinková

Čerstvé brusinky ( nebo sušené ) rozvaříme v malém množství vody. Až budou měkké, zalijeme smetanou a necháme přejít varem.
Já ji ještě rozmixuji, aby byla jemná, cedit mi přijde už zbytečné.

Omáčka hořčicová

Tato omáčka není doložená, je podle mojí fantazie.
Polotučná hořčice, zakysaná smetana, lžíce medu, petrželka.

Omáčka šípková

Červéné víno,v něm rozvařená veka +trochu muškátového květu a na konec šípková povidla.
Omáčka mně absolutně nechutná,ale u strávníků,nevím proč,měla úspěch.(Ale já nevypiju ani šípkový čaj, tak proč se divím že?)
Na fotografii je vlevo v kastrůlku.

Šípková omáčka
Placky z tvrdého chleba

Namočený chléb+hr.mouka+vejce+rozmarýn+česnek +slanina a hořčice.Pečou se na sucho.
Tento recept je také z internetu a můj syn se po nich může utlouct,ale myslím si,že toto naši předci nedělali.Je tedy pravdou,že jednou jsem viděla
dokument o Tudorovské době a tam tvrdý chleba namáčeli,smíchali s kyselými jablky a pekli.Tak kdo ví.

Placky z tvrdého chleba
Pohanka

Pohanka se k nám dostala v průběhu středověku z východu, snad v souvislosti s příchodem Maďarů. K jejímu většímu rozšíření začalo docházet od
12.století.
V kuchařských knihách, které jsem měla možnost číst, jsem však žádný středověký recept nenašla. Proto Vám představím jen lívanečky, které se dělaly
od pradávna:
Lívanečky z pohankové mouky
Pohankovou mouku smícháme s trochou hladké mouky, mléko smícháme se smetanou, přidáme vejce, med a přisypeme mouku.
Lívanečky se mohou mazat medem, nebo pokapat omáčkou z brusinek nebo šípků.

Rýže

Čerpáno u knihy Jídlo a pití v pravěku a středověku, Magdalena Beranová.
Rýže byla podle nejstarších kuchařských knih, tíštěných od druhé poloviny 15.stol., oblíbenou středověkou a novověkou obilninou na stolech velmožů
a bohatých měšťanů. Nejčastěji se drtila na mouku. Někdy se výslovně uvádí jako záměna nebo náhražka jáhel z prosa, které z kuchařských knih mizely.
Dovážela se, ale zatím nevíme odkud a v jakém množství.

Zikmund Wintr uvádí rýžovou kaši obarvenou šafránem.

z kaše jsem připravila šišky:
Rýžová mouka vařená v mandlovém mléce, slazená medem, kterou jsem zahustila hladkou moukou, přidala trochu anýzu, šafrán a tvořila šišky,
které se osmaží. Mohou se polévat medem, či omáčkou z brusinek či šípků.

Syrné šišky

Syrné (sýrové) šišky
Str.sýr, střídku z veky - (používám místo „topénky“ z bílého chleba,jak se převážně uvádí v receptech),petrželka,zázvor,smetana a mušk.květ.
Překvapivě chutné,hlavně ta petrželka to zvedla.Špejle na šišky a knedlíky jsem použila místo uvedených „třísek“,tyto šišky má uvedeny Winter).

Syrné šišky
Šišky z bílého chleba

V receptu je psáno řecké víno.Když jsem se rozhodla pro tento recept,pátrala jsem,co je řecké víno.Až po dlouhé době,díky paní Beranové jsem se
dozvěděla,že jsou to rozinky).
Nastruž bieleho chleba a prosej,nabi tam vejce coť se zdá že by se mohlo v hmožděři držet,i vezmi řecké víno,zpera čistě,daj tam to těsto a přidej cukru
nemnoho.A dej zázvor,skořici,šafránu a zmiechaj dobře a naklada másla na čistů pánev,kladiš tu šišku na čisté kosieře (prkénko) mec do másla i těch
kosieřuov přinozů (nůž) a pospi cukrem nebo zázvorem.
Místo cukru jsem použila med a smažila jsem to v oleji,ale mnělo to příjemnou chuť.Jsou to vlastně šišky s rozinkami,jemně kořeněné zázvorem a o trochu
víc skořicí.

Šišky z jahelné kaše

Základem receptu je jehelná kaše:
Jáhly třikrát spaříme vroucí vodou, pak je dáme vařit do vroucí osolené vody do změknutí.Zcedíme přebytečnou vodu a nechíme pod poklicí odpočinout.
Vznikne nám kašovitá hmota, do které po vychladnutí vmícháme hladkou nebo pohankovou mouku. Já dala hladkou, vejce a rozdrcenou střídku z veky
( místo bílého chleba ).
A dále dáváme přísady podle vlastní fantazie, tak jako naši předci, hlavní ingredience bude koření."Jestli nevíte proč, tak proto, abychom ukázali, jak jsme
bohatí - právě tak to naši předci dělali":
1.Skořice, pepř bilý, zázvor, sůl, šalvěj, petržel
2.Cibule osmažená na anglické slanině, libeček, sůl, zázvor, muškátový oříšek
3.Brusinky, med, skořice, anýz, muškátový oříšek

Tento recept jsem si upravila dle mé fantazie, ale základ jsou Netyje uvedené zde v receptech.

Švestkové šišky

Rozvařené švestky +skořice +med+ hl.mouka a muškátový květ.
Rychle se smaží na oleji a ještě větším fofrem se snědli.Jsou báječné,ale bohužel je mám jen opsané z internetu a nemám je nijak podložené,ale dělám je
opravdu často.

Švestkové šišky
Vařené knedlíky

Toto jsme převzali také z internetu,po té jsem ale zjistila,že to má psáno i pan Zíbrt.
Chtěl bys připravit vařené knedlíky?
Tak vezmi mangold (já vzala listový špenát),kolik chceš, trochu šalvěje ,majoránku a rozmarýnu.Společně je nasekej.Taky do toho nastrouhej sýr a všlehej
tam vejce až si budeš myslet že je dobře.Vezmi rovněž skořici,hřebíček,pepř a hrozinky a přidej do knedlíkového těsta.Nechej knedlíky povařit jako se vaří
vejce natvrdo.Tak je hotovo.
(Byla jsem překvapená,jak je to to jídlo chutné.Nenapadlo by mne,že špenát jde dohromady se skořicí,To je přeci hloupost).



Design 2009 - 2014 Kopape NAVRCHOLU.cz RC Net je náš poskytovatel připojení.